
Zapomenutá místa Českokrumlovska
Kostel svatého Mikuláše a zaniklá ves Boletice
Na návrší, kterému se říká Olymp, stojí osamoceně starobylý kostel svatého Mikuláše. Obklopuje ho starý hřbitov a je vidět už zdaleka. Původní vesnice, ke které kostel patřil — Boletice — už tu ale není. Byla zbourána z důvodu vzniku vojenského prostoru a z bývalé školy i fary zůstaly jen zbytky zdiva, zarůstající vegetací.
Boletice leží ve vojenském újezdu Boletice západně od Českého Krumlova. Čas se tu zastavil a tento zajímavý kostel je jedním z nejpozoruhodnějších a údajně také nejstarším v jižních Čechách.
Nejstarší stavba široko daleko
Boletice byly velmi starého založení — jejich existence je doložena už v roce 1263, kdy je král Přemysl Otakar II. daroval cisterciáckému klášteru ve Zlaté Koruně. Kostel sv. Mikuláše je ale ještě starší. Jeho jádro pochází již z druhé poloviny 12. století, tedy je vystavěno v románském stylu. Na konci 15. století byl přestavěn pozdně goticky (presbytář, sakristie).

Co se z románské stavby dochovalo
Kostel svatého Mikuláše patří do skupiny panských tribunových kostelů na Českokrumlovsku a je z nich zachovaný nejlépe. Z původní románské stavby zůstala celá loď a hlavně západní věž se sdruženými okénky ve dvou patrech nad sebou.
V úrovni prvního patra věže najdete původní vstup na panskou tribunu. Odtud se na bohoslužby dívala vrchnost. Tribunu později nahradila rozměrnější kruchta, ale vstup zůstal. V jižním průčelí lodi se dochovala dvě půlkruhová románská okna a malé kruhové okénko, které kdysi osvětlovalo prostor pod tribunou.
Kolem roku 1300 byla zbořena původní půlkruhová apsida a kostel se rozšířil o čtvercový presbytář zaklenutý jedním polem křížové klenby. Svorník zdobí motiv pětilisté růže.
K druhé gotické přestavbě došlo v první třetině 15. století. Tehdy přibyla k severní straně presbytáře sakristie s podzemní kostnicí, dílo krumlovské stavební huti. Je zaklenutá síťovou klenbou, kterou nese čtrnáct figurálních konzol. Patří k nejcennějším souborům pozdně gotické plastiky v celém regionu. Do sakristie se vchází profilovaným sedlovým portálem vloženým do severní stěny presbytáře.
V lodi je plochý dřevěný kazetový strop a hluboká dřevěná kruchta, severní předsíňka má křížovou hřebínkovou klenbu. Kostel obklopuje starý hřbitov s márnicí a bránou z roku 1666.






Pod kostelem ve svahu stávala budova školy, z níž dodnes zůstaly jen ruiny. Pod bývalou školou, u pěšinky vedoucí ke kostelu alejí se vzrostlými lípami, najdeme boží muka, ztracená v neudržované zeleni. Za kostelem stála fara s velkým hospodářským dvorem, dnes jsou tu jen zarůstající zbytky kamenného zdiva.

Vesnice, škola a hospoda
Vesnice Boletice se rozkládala na úpatí kopce západně od kostela. V roce 1930 tu žilo 254 obyvatel německé národnosti a čtyři Češi v 56 statcích. Byl tady zájezdní hostinec se dvěma pokoji, pošta, obchod a obecní úřad. Severovýchodně od kostela ležela ještě vesnice Dolany, kde v témže roce žilo 57 lidí v osmi staveních.
První zpráva o škole u kostela je z roku 1722. Podle inventáře z roku 1779 měla škola i fara vodovod, což na tehdejší poměry rozhodně nebylo běžné. V roce 1928 byla škola dvoutřídní a chodilo do ní 81 dětí z Boletic, Podvoří a Dolan. Vyučovalo se německy.

Jak to všechno skončilo
V roce 1946 schválila vláda vytvoření Vojenského tábora Boletice. O rok později proběhl odsun německého obyvatelstva a vesnice zůstaly téměř prázdné. Armáda si území nárokovala, dosidlování bylo zakázáno i přes odpor okresního národního výboru v Českém Krumlově. V roce 1952 pak vyšla tajná směrnice ministerstva vnitra, podle které měly být do konce roku 1953 zbořeny všechny budovy kromě těch, které využije armáda.
Škola se ještě jednou otevřela. V září 1957 jako česká, chodilo do ní asi patnáct dětí od první do páté třídy. V květnu 1958 se stěhovala do Polné a tím byla zavřena navždy. Poslední obyvatelé Boletic se odstěhovali do vesnic mimo vojenský prostor.
Nejsilnější je ale příběh posledního faráře. Tomas Geist byl kvůli svému vysokému věku z odsunu vyňat a dožil na faře v Kájově. S sebou si odnesl paramenta, bohoslužebné náčiní a matriky.


Když dnes stojíte na Olympu a díváte se na kostel a pak tento současný pohled porovnáte s historickými fotkami, kdy tu stála fara, velký dvůr i škola a místo žilo, je to zvláštní pocit. Pod cestou jsou zbytky školy, vedle kostela zbytky fary a dvora.
Před kostelem stojí výklenková kaplička, zbytky původního hřbitova a u cesty vedoucí od silnice svítí renovovaný zlatočerný kříž. A je tu ticho, kostel bývá otevřený jen výjimečně. Letos, v roce 2026, je otevřený v červenci a srpnu vždy v sobotu, kdy tu provází a vypráví bývalý kastelán Gerhard Scherhaufer.






Praktické informace
- Lokalita
- Návrší Olymp v blízkosti vojenského újezdu Boletice, západně od Českého Krumlova.
- Přístup
- Po cestě od silnice od Kájova nebo pěšinkou alejí od bývalých Boletic. Přístup celoročně volný.
- Doporučení
- Kostel je běžně zavřený. Prohlídka interiéru je možná hlavně při poutích a při akcích, o prázdninách vždy v sobotu, kdy je otevřený. I zvenku ale stojí toto místo za návstěvu, hlavně na podzim a v zimě, kdy jsou bez listí vidět zbytky bývalé školy a fary.