Poutní místa Novohradska

Dobrá Voda u Nových Hradů: poutní kostel s léčivým pramenem

Dobrá Voda je malá vesnice v Novohradských horách, místní část Horní Stropnice, a jedno z nejznámějších poutních míst jižních Čech. Na úbočí Kraví hory, v nadmořské výšce 695 metrů, tu stojí barokní poutní kostel, který je za jasného počasí vidět až z Třeboně, vzdálené 37 kilometrů. Pod jeho schodištěm teče voda z pramene, kvůli kterému tu kostel i celé městečko vůbec vznikly.

Kostel spolu s hřebenem Kraví hory za ním tvoří panoráma, které poznáte z mnoha míst v okolí. Uvnitř překvapí zlacenými oltáři a původním vybavením z 18. století, venku vodou, kterou si sem lidé jezdí natočit i z Rakouska, a nově upravenými terasami s výhledem do kraje.

Boční pohled na poutní kostel na Dobré Vodě s věžemi a ambitem — Poutní kostel na Dobré Vodě při pohledu z boku.

Zázrak u studánky nad Renavou

Na konci 17. století ztratila nedaleká Hojná Voda svůj lázeňský význam. Podle informační tabule u kostela se 4. října 1701 objevil zázrak ve vidění selského synka Matěje Egydy z Rauhenschlagu (dnes Chlupatá Ves, Meziluží). Ten dal podnět k založení poutního místa, kterému se německy říkalo Brünnl ober der Röhrnau, tedy studánka nad Renavou. Letáček farnosti k tomu dodává, že se mu zjevil ukřižovaný Ježíš s Bolestnou Matkou a prosil ho, aby u pramene nechal postavit kostel.

K místu se váže ještě jiná, pozdější legenda. Malé pasačce se tu prý zjevila Panna Maria a beze slova ukázala na pramen a pak na oči. Odtud pochází víra, že voda z pramene léčí oční choroby.

Malá kaplička tu stávala už od roku 1642. V roce 1706 nechal hrabě Albert Karel Buquoy v místě pramene postavit novou kapli a kolem ní vznikla osada. Kaple ale brzy přestala stačit zástupům poutníků, a tak v letech 1708 až 1715 vyrostl dnešní kostel. Postavili ho ze sbírek věřících, ale hlavně díky penězům hraběte Buquoye. Kdo byl jeho stavitelem, archivy neprozrazují. Někdy se uvádí rodina Dientzenhoferů, jindy Santini.

Detail barokního průčelí kostela na Dobré Vodě s erbem nad vstupem — Barokní průčelí kostela s erbem nad vstupem.

Z osady městečkem s lázněmi

Už 30. června 1707 byla osada povýšena na městečko. Zdejší řezníci, pekaři a perníkáři dostali různé výsady a v roce 1717 získalo poutní místo vlastní znak se skalnatou horou, studánkou, pramenem a zlatým zvonkem.

Hrabě Buquoy tu nechal postavit i takzvanou rezidenci, které se říkalo zámeček. Sloužila k ubytování řeholníků, kněží a bohatších poutníků a už v roce 1721 byla vybavena lázněmi. Kromě ní tu dal postavit faru, špitál a dvoje lázně. V roce 1898 měla Dobrá Voda 106 domů a 550 obyvatel a předstihla tak Hojnou Vodu. V roce 1934 tu žilo 332 obyvatel, z toho jen 11 Čechů.

Poutníků sem chodily tisíce. V letech 1757 až 1758 stoupl jejich počet až na 60 000 a v čele procesí s praporci v rukou putovali i sami členové rodu Buquoyů. Ještě v první polovině 20. století sem podle letáčku farnosti každý rok mířilo kolem 50 000 lidí ve více než 400 procesích. Kvůli mnoha uzdravením se kostelu začalo říkat „jihočeské Lurdy“.

Tip na výlety po Novohradsku

Méně známá místa Novohradských hor, zaniklé vesnice, kapličky v lesích a výhledy, kam se moc lidí nedostane. Sepsala jsem jich patnáct do PDF, které si můžeš stáhnout zdarma.

Chci PDF zdarma

Voda ze dvou kohoutků

Pod dvouramenným schodištěm, které vede k průčelí kostela, je otevřená kaple s nádrží, do které je sveden pramen. Voda vytéká ze dvou kohoutků a lidé si ji tu napouštějí. Pramen je mírně radioaktivní a jeho léčivé účinky, hlavně na oči, byly známé už v 16. století. Dobrá Voda byla kvůli vodě a čistému vzduchu vyhledávaná i jako lázeňské místo. Vodu si odtud odvážejí poutníci a turisté nejen z Čech, ale i z ciziny, zvláště z blízkého Rakouska.

Dvouramenné schodiště ke kostelu na Dobré Vodě s kovanými mřížemi a kohoutky s vodou z pramene — Pod schodištěm ke kostelu vyvěrá pramen — voda teče ze dvou kohoutků.

Uvnitř jako v domě ze zlata

Kostel stojí na eliptickém půdorysu, má dvě hranolové věže a obklopuje ho ambit. Odborníci ho řadí k takzvanému čistému baroku. Vybavení vznikalo během celého 18. století. Ital Giacommo Borgesse z Janova tu po roce 1729 zhotovil bohaté štuky a malby a na stropě fresku Loretánské litanie. Autor knihy o poutních místech Alfred Hoppe napsal, že vstoupit do tohoto kostela je jako vstoupit do „domu ze zlata“.

Ambit kolem kostela na Dobré Vodě s prosklenými oblouky a květinami — Ambit kolem kostela s prosklenými oblouky.

Barokní stropní freska s koupelí a světelnou lucernou v kostele na Dobré Vodě — Pohled na stropní fresku a světelnou lucernu nad hlavní lodí.

Hlavní zlacený oltář byl dokončen v roce 1718. Uprostřed je zlacený rám s kopií obrazu Panny Marie, kterému se říká Panna Maria Dobré Rady nebo Těšitelka, německy Maria Trost. Je to věrná kopie předlohy ze Štýrského Hradce. Nad obrazem je Bůh Otec a Duch svatý v podobě holubice, pod ním svatý Josef pod baldachýnem a po stranách svatý Jáchym a svatá Anna. Na hlavním oltáři je přibližně padesát andělů. Dva z nich drží svitky s nápisem „O, Těšitelko zarmoucených, shlédni na nás jako matka.“

Interiér kostela na Dobré Vodě se zlaceným hlavním oltářem a bočními oltáři — Interiér kostela — hlavní zlacený oltář s obrazem Panny Marie Těšitelky.

Původní obraz tu ale nevisí. Zničil ho 1. září 1841 blesk. Farní kronika popisuje, jak odpoledne o čtvrté hodině uhodil do šindelové západní věže, odrazil se od postříbřeného Ducha svatého nad oltářem, zapálil věnec pod obrazem, přeskočil na rám a skončil v dlažbě, kde po něm zůstala díra v zemi. Nový obraz byl pořízen v roce 1842 a pochází z Českého Krumlova.

Pohled vzhůru na hlavní oltář a kopuli s freskou v kostele na Dobré Vodě — Hlavní oltář pod kopulí s barokní freskou.

Na levém bočním oltáři je vidění svatého Františka, sochy svatého Norberta a svatého Vojtěcha a nahoře svatý Florián. Na pravém stojí archanděl Michael, svatý Jan Nepomucký a po stranách svatý Václav a svatý Zikmund. Na bočních stěnách jsou mohutné polosloupy ze štukového mramoru a v nich pozlacené sochy čtyř církevních otců, svatého Řehoře, Augustina, Ambrože a Jeronýma. Barokní varhany z roku 1727 pocházejí z dílny varhanáře Franze Lorenze Richtera z Freistadtu. Mezi dvěma anděly na nich stojí král David v životní velikosti a v lunetě jsou erby hraběcích rodin Buquoyů a Pálffyů.

Boční zlacený barokní oltář s obrazem Božského Milosrdenství — Boční oltář s bohatě zlacenou výzdobou.

Barokní varhany z roku 1727 na kruchtě kostela na Dobré Vodě — Barokní varhany z roku 1727.

Opravený kostel a terasy s výhledem

Při požáru v roce 1949 kostel utrpěl, ale na rozdíl od okolních domů zůstal zachován. Postupně ale chátral a v letech 2011 až 2015 prošel rozsáhlou vnitřní i vnější rekonstrukcí. V roce 2015 oslavil tři sta let od dokončení a vysvěcení. Dnes je znovu opravený a působí opravdu monumentálně, zvenku i uvnitř.

Nad kostelem jsou nově upravené terasy s lavičkami. Dá se tu posedět a pokochat se krásným dalekým výhledem do krajiny. U kostela je i zastávka naučné stezky Paměti Novohradska.

Poutní kostel na Dobré Vodě z teras nad ním s lavičkami a dalekým výhledem do krajiny — Nově upravené terasy nad kostelem s lavičkami a dalekým výhledem.

Pohled na kostel na Dobré Vodě od východu s místem k posezení a kamenným stolem — Pohled na kostel od východu s upraveným místem k posezení a kamenným stolem.

Daleký výhled z parkoviště pod kostelem na Dobré Vodě do krajiny Novohradska — Výhled do krajiny z parkoviště pod kostelem.

Kříže, památný dub a nádrž v lese

Pokud se chceme podívat k historické nádrži na vodu, vydáme se za kostelem po červené turistické značce do kopce. Po pravé straně si všimneme tří křížů vedle sebe. Je to památník obětem teroristických útoků z 11. září 2001. O něco víc vpravo, v malém háječku, roste Dobrovodský dub, chráněný památný strom.

Značka pak vede podél lesa, ve kterém je ukrytá kamenná nádrž obdélníkového tvaru. Stojí ale mimo značku a žádná cesta k ní nevede, takže ji najdeme jedině podle mapy, přímo lesem.

Tři kamenné kříže vedle sebe u cesty — památník obětem teroristických útoků z 11. září 2001 na Dobré Vodě — Tři kříže u červené značky — památník obětem teroristických útoků z 11. září 2001.

Dobrovodský dub, chráněný památný strom v háječku nad kostelem na Dobré Vodě — Dobrovodský dub, chráněný památný strom.

Kamenná nádrž na vodu obdélníkového tvaru v lese nad kostelem na Dobré Vodě — Kamenná nádrž obdélníkového tvaru ukrytá v lese — stojí mimo značku a přímo lesem.

Pověst o mistrově pokladu

Na tabuli naučné stezky je zapsaná i místní pověst. Když se stavěla silnice z Dobré Vody do Horní Stropnice, vedl práce zlý a chamtivý stavební mistr, který dělníky okrádal. Ti si mezi sebou říkali, ať ho čert vezme. Mistr stihl zakopat svůj poklad kdesi v lese a pak zemřel. Při pohřbu se lidem zdála rakev podezřele lehká a o půlnoci se v Horní Stropnici rozezněly všechny kostelní zvony a varhany. Když farář s křížem vstoupil do kostela a vyzval zlého ducha, aby odešel, ozval se nenávistný kvil, pak všechno utichlo. Lidé se shodli, že si zlodějského mistra odnesl ďábel. Jeho poklad prý nikdo nikdy nehledal, protože nečestně nabyté peníze štěstí nepřinesou.

Praktické informace

Lokalita: Dobrá Voda, místní část Horní Stropnice, Novohradské hory. GPS 48.74113 N, 14.72306 E.
Příjezd: Po silnici č. 156 (České Budějovice, Nové Hrady) nebo č. 154 (Kaplice, Nové Hrady, Třeboň).
Otevírací doba: V létě bývá kostel přes den otevřený. Mimo letní sezónu si otevírací dobu raději ověřte na www.klaster.cz, kde najdete i bohoslužby. Prohlídky s výkladem jsou možné po předchozí domluvě.
Doporučení: Vezměte si s sebou láhev na vodu z pramene. Po prohlídce kostela stojí za to vystoupat na terasy nad ním.

Údaje pocházejí z letáčku farnosti Poutní chrám Panny Marie Těšitelky na Dobré Vodě, z informačních tabulí u kostela (zastávka Dobrá Voda a naučná stezka Paměti Novohradska) a z dalších veřejně dostupných zdrojů.