
Drobné památky Českobudějovicka
Smírčí kříže a křížové kameny na Českobudějovicku
Smírčí kříže jsou kameny opracované do tvaru kříže, zatímco křížové kameny jsou kameny (většinou ploché) s vytesaným reliéfem kříže. Oba jsou drobné kamenné památky pocházející ze středověku, připomínající místa vražd nebo jiných tragédií a symbolizující pokání pachatele a usmíření s pozůstalými.
Stavěly se na místě, kde došlo k vraždě nebo neštěstí, proto je často najdeme u cest, v lese nebo vsazené do zdí kostelů a kapliček. Některé křížové kameny ale také připomínají například morové epidemie. Smírčí kříže a kameny se nachází po celé Evropě.
Ve středověku bylo uplatňováno tzv. smírčí právo, kdy dopadený pachatel musel odčinit svůj zločin. Často to znamenalo vyrovnat se s rodinou oběti a postavit kříž na místě činu, aby získal odpuštění a smíření s Bohem a pozůstalými. Některé kříže jsou pečlivě opracované, jiné jen nahrubo otesané, protože je často vyráběl sám pachatel. Jiné ale také nechávali zhotovit pozůstalí.

Smírčí kříže a kameny měly symbolický význam pokání a veřejného uznání viny. Kříž se stává také symbolem smíření s duší a zločinem. Smírčí smlouva uzavřená mezi viníkem a příbuznými oběti mohla zahrnovat i další povinnosti pro pachatele — například finanční odškodnění pozůstalým, zaplacení mše, darování vosku na kostelní svíce nebo vykonání kajícných poutí. Pokud pachatel podmínky nesplnil, byl dále trestán.
Kříže se liší tvarem, velikostí a vyobrazenými symbolickými reliéfy – na některých je vyrytý nástroj zločinu, například meč, nůž, sekera nebo symbol profese oběti.
Na Českobudějovicku se dochovaly čtyři smírčí kříže.
Křížový kámen u Strážkovic
Památkově chráněný, krásně dochovaný smírčí kámen dodnes stojí v lese u Strážkovic, mezi dvěma mohutnými modříny. Je asi 175 cm vysoký. V horní části kamene je vytesaný kříž a pod ním je v kameni vytesaný dodnes poměrně dobře čitelný německý nápis. Popisuje tragickou událost, ke které na tomto místě došlo v 16. století. Byl zde přepaden a zavražděn budějovický měšťan a mečíř Šimon Mitzka (nebo také Nitzka), který jel v říjnu 1577 na výroční jarmark do Trhových Svinů. Pachatelé byli brzy dopadeni. Vdova Kateřina nechala na místě přepadení postavit tento smírčí kámen.


Kříž u Otěvěka
Další smírčí kříž najdeme na okraji Otěvěka při cestě ze Strážkovic, hned v první zatáčce po pravé straně. Mezi dvěma lípami tu stojí kamenný kříž a boží muka, pod nimiž jsou údajně pohřbeni vojáci Napoleonovy armády, která se přes Otěvěk vracela domů. Událost vztahující se k tomuto smírčímu kameni není známa.


Kříž v lese u Žáru
Vysoký smírčí kříž stojí v lese při cestě od Žáru na Janovku. Za odbočkou na Janovku ho najdeme v lese po levé straně, čelní stranou otočený do lesa. Připomíná obvyklý kamenný kříž. Jeho původ a událost, ke které by se kříž vztahoval, také neznáme. Kříž má v dolní části vyrytý letopočet 20. září 1848, zřejmě tedy jde o datum, kdy zde došlo k nějakému neštěstí.


Křížový kámen v kapličce u Bukové
Malá kamenná deska s vytesaným lemováním a reliéfem kříže je zcela netradičně vsazená do zdiva zadní části výklenkové kapličky. Ta stojí osamoceně v polích u polní cesty za obcí Buková na Trhosvinensku. Kapličku postavil v roce 2006 pan Miloslav Pokorný, který našel tento křížový kámen na skládce kamení za hřbitovem v Hojné Vodě. Kámen odtud dovezl a umístil ho do zdiva kapličky.


Na Českobudějovicku se dochovalo jen málo těchto vzácných zajímavých památek. Tyto čtyři smírčí kameny či kříže jsou každý zcela jiný. Jsou ukázkou krásné kamenické práce a dlouhodobou památkou i součástí historie krajiny.
Praktické informace
- Lokalita
- Českobudějovicko — Strážkovice, Otěvěk, Žár a Buková na Trhosvinensku
- Přístup
- Všechny kameny stojí volně v krajině — u lesních a polních cest, pěšky nebo na kole.
- Doporučení
- Jednotlivá místa lze spojit do jednoho výletu ze Strážkovic.