Tylův domek v Třeboni — malý zahradní domek se zelenými okenicemi a červenou střechou

Zapomenutá místa Třeboňska

Tylův domek v Třeboni

Malý domek v centru města, v blízkosti Bertiných lázní, obehnaný i s přilehlou zahradou ohradní zdí, je dnes kulturní památkou.

Tylův domek byl původně zahradní domek, postavený v druhé polovině 18. století v bažinaté oblasti za Zlatou stokou v místech za Hradeckou bránou jako součást zahrady.

A přitom právě tady krátký čas žil člověk, jehož slova zpíváme při každém hokejovém zápase, každé olympiádě, každém okamžiku, kdy nás něco naplní hrdostí.

Horní část fasády Tylova domku s pamětní plaketou mezi okny se žaluziemi
Fasáda domku s pamětní plaketou J. K. Tyla mezi okny.

Josef Kajetán Tyl tu ve dvou místnostech bydlel s rodinou při svém druhém pobytu v Třeboni v roce 1856. Ubytování v domku na své zahradě Tylovi zdarma poskytl Vojtěch Zítek, nadšený herec – ochotník. Vytápět se dala ale jen spodní místnost.

Tyl se narodil v roce 1808 v Kutné Hoře a už jako mladý se velmi zajímal o divadlo. Byl výraznou osobností české kulturní scény – psal hry, překládal, režíroval, hrál a také působil jako novinář a redaktor.

Píseň „Kde domov můj" byla původně součástí Tylovy divadelní hry Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Naše hymna tak paradoxně začínala jako součást běžné divadelní hry, která navíc sama o sobě neměla až takový úspěch. Píseň však zlidověla a nakonec se stala státní hymnou.

Tylův osobní život byl složitý. Oženil se s herečkou a operní zpěvačkou Magdalenou Forchheimovou, s níž se jim narodilo jen jedno mrtvé dítě. Matkou jeho dalších devíti dětí byla Magdaleny sestra Anna Rajská. Vznikl tak neobvyklý rodinný trojúhelník.

Detail pamětní plakety J. K. Tyla s vavřínovým věncem a stuhou v národních barvách
Pamětní plaketa s portrétem Josefa Kajetána Tyla.

Zároveň život v divadelním souboru byl náročný. Když byly dobré časy, držel soubor pohromadě. Ale když se nedařilo, vzrůstaly konflikty, hlad a bída. Tento způsob života byl často velmi nejistý.

Tyl zemřel vyčerpaný v chudobě a nouzi v Plzni téhož roku, kdy pobýval v domku v Třeboni – v létě roku 1856, bylo mu tedy pouhých 48 let.

Když tam stojíte a díváte se na ten domek, je to zvláštní pocit. Je opravdu maličký a má své kouzlo. Mezi okny se žaluziemi je vložena pamětní tabule s informací o pobytu J. K. Tyla.

Vedle domku roste starý hloh jednosemenný, který tu byl už za Tylova pobytu. S obvodem kmene asi 250 cm a stářím okolo 220 let je údajně nejstarším hlohem u nás. Až se budete procházet centrem Třeboně, kolem Bertiných lázní, zastavte se u tohoto domečku se zajímavou historií.

Starý hloh jednosemenný s košatým kmenem sepnutým železnými pásy, rostoucí u Tylova domku
Hloh jednosemenný u Tylova domku.
Tylův domek od dlážděné cesty s ohradní zdí a květinovým záhonem
Pohled na domek od dlážděné cesty.

Průvodce

Kouzelné Třeboňsko

Chceš objevovat další skrytá místa Třeboňska? Průvodce Kouzelné Třeboňsko ti ukáže 10 méně známých tras.

Chci průvodce

Praktické informace

Lokalita
Centrum Třeboně, u Bertiných lázní
Přístup
Pěšky z centra Třeboně, kolem Bertiných lázní.
Doporučení
Domek je zvenčí volně přístupný. Lze spojit s procházkou centrem Třeboně a návštěvou Bertiných lázní.